Spermidin je polyaminová sloučenina. Jako první ho objevil vědec Anton Van Leeuwenhoek v roce 1678, ale až v roce 1926 byla určena správná chemická struktura vědcem Otto Rosenheimem.
Najdeme ji v mnoha potravinách – v pšeničných klíčcích, sójových bobech či ořeších, hovězích játrech, sýrech, houbách, rybách, v zelenině a ovoci (nejvíce v hruškách, listové zelenině, květáku, brokolici či mrkví), ale také v chlorelle či spirulině. (1)
Spermidin se vyrábí ve formě kapslí nebo prášku. Doporučené dávkování je 0,5 gramu prášku (5mg čistého Spermidine), který se rozmíchá ve vodě, nebo libovolném nápoji a konzumuje se společně s jídlem.
Spermidin usnadňuje autofagii, což je buněčný proces, při kterém tělo rozkládá a recykluje poškozené buněčné komponenty, jako jsou mitochondrie, proteiny a další buněčné struktury, které již neslouží svému účelu nebo jsou poškozené. Tento mechanismus umožňuje buňkám udržovat optimální funkčnost a snižuje riziko hromadění odpadních látek, které mohou vést k buněčnému stárnutí a nemocem.
Proces autofagie nám pomohl lépe objasnit japonský biolog profesor Yoshinori Ohsumi a jeho tým, který více pochopil tento proces sledováním kvasinek pod mikroskopem. Profesor Ohsumi si totiž všiml, že když kvasinky vystavíme nějakému stresoru – například v podobě nedostatku dusíku v prostředí, začnou se u nich tvořit vakuoly, které slouží k rozkladu odpadních látek a kvasinky tak začínají v podstatě rozkládat svůj vlastní obsah, aby získaly látky, které jim v „potravě“ chybí. Objasněním tohoto procesu získal Ohsumi v roce 2016 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. (3)
Ochrana DNA je dalším důležitým přínosem spermidinu. Volné radikály a jiné reaktivní molekuly mohou poškodit DNA, což vede k mutacím, zánětům a v některých případech k rozvoji těžkých onemocnění. Spermidin chrání DNA před tímto poškozením tím, že podporuje stabilizaci chromozomů a zlepšuje schopnost buněk opravovat poškozenou DNA. Tento ochranný efekt je klíčový pro udržení buněčné integrity a dlouhodobého zdraví.
Vědec Dr. Tobias Eisenberg zjistil v roce 2016, že Spermidin může chránit srdce z kardiovaskulárních onemocnění a snižuje arteriální krevní tlak a dále přispívá k lepší srdeční funkci. Podařilo se mu prokázat, že lidé konzumující větší množství potravin bohatých na spermidin (např. pšeničné klíčky, houby, některé druhy sýrů, hrách a ořechy) mají menší pravděpodobnost úmrtí. kvůli srdečním onemocněním a mají nižší krevní tlak. (4)
Vědec Dr. Tobias Eisenberg vystudoval biochemii na univerzitě v Tübingenu. V roce 2008 získal doktorát z molekulární biologie na univerzitě v rakouském Grazu. A od roku 2016 pracuje na výzkumu spermidinu.
Spermidin je přirozený klíč k dlouhověkosti a buněčné regeneraci, který má potenciál výrazně zlepšit kvalitu života, zejména ve vyšším věku. Díky svým účinkům na autofagii, ochranu DNA a podporu zdraví buněk se spermidin ukazuje jako účinný nástroj v boji proti stárnutí a degenerativním onemocněním. Kombinace s chlorellou navíc přidává detoxikační a regenerační rozměr, což dělá z této kombinace vynikající volbu pro ty, kteří chtějí podpořit své zdraví komplexně a dlouhodobě. Doplnění spermidinu může být krokem k lepšímu zdraví, zvýšení vitality a zpomalení procesů stárnutí. Pokud vás tento polyamin zaujal, můžete vyzkoušet náš Spermidine v balení 20g.
Děkujeme za přečtení,
Váš Kratom World.
Tento článek neslouží jako návod k užívání ani doporučení ke konzumaci. Uvedené informace mají pouze vzdělávací a informativní charakter. Produkty zmíněné v článku jsou určeny výhradně ke sběratelským a studijním účelům.
1) The Other Legacy of Antonie Van Leeuwenhoek: The Polyamines. (April 2017).
https://clinical-and-molecular-endocrinology.imedpub.com/articles/the-other- legacy-of-antonie-van-leeuwenhoek-the-polyamines.php?aid=19400
2) Spermidine in health and disease. (January 2018).
https://www.science.org/doi/10.1126/science.aan2788
3) Autofagie - zázračný proces sebeobnovy nebo jen další mýtus? (March 2018).
https://www.institutmodernivyzivy.cz/autofagie/
4) Graz scientist discover that spermidine protects the heart. (November 2016).
https://idw-online.de/en/news663307
Každý z nás někdy potřebuje trochu víc energie, lepší soustředění nebo prostě jasnější mysl. Dříve jsme většinou sáhli po kávě nebo klasických energetických nápojích. Dnes se ale stále více lidí zajímá o tzv. nootropic drinks – nápoje, které kombinují přírodní zdroje energie s látkami podporujícími mozek. Pojďme se podívat, co v sobě tyto „chytré nápoje“ skrývají, jak fungují a proč je může stát za to vyzkoušet.
Šafrán se právem řadí mezi nejvzácnější koření světa. Získává se z květů krokusu setého (Crocus sativus) a k výrobě jediného kilogramu je potřeba kolem 150 tisíc květů – i proto se mu přezdívá „červené zlato“. Lidé ho odpradávna používali nejen v kuchyni, ale také jako lék. Až v posledních letech se ale začalo více mluvit o tom, co už naznačovaly staré tradice: že šafrán může mít významné účinky na naši psychiku i fyzické zdraví. Moderní studie to postupně potvrzují – a ukazují, že šafránový extrakt dokáže podpořit dobrou náladu, spánek i celkovou vitalitu.
Lion‘s Mane (Hericium erinaceus) je jedlá houba, která si v posledních letech získává stále větší popularitu nejen v kuchyni, ale také mezi lidmi, kteří chtějí podpořit svůj mozek a psychickou pohodu. V tradiční asijské medicíně se používá po staletí pro podporu nervového systému, paměti a koncentrace. Moderní výzkum navíc naznačuje, že bioaktivní látky obsažené v Lion‘s Mane mohou pomoci regenerovat nervové buňky a přispívat k lepší náladě a duševní rovnováze.